Sklípkani z celého světa si dali sraz ve skleníku katedry biologie
(7. – 19. 11. 05 – katedra biologie, UJEP)

V pondělí 7. listopadu byla ve skleníku katedry biologie v ulici Za Válcovnou zahájena výstava s názvem Pestrý svět sklípkanů. My jsme vyrazili o státním svátku, protože plakáty slibovaly přítomnost chovatele sklípkanů, pana Jeřábka.

Úplně promáčení jsme vpadli do subtropického skleníku, kde bylo několik návštěvníků, subtropické rostliny až do stropu, želvy, andulky a terária se sklípkany. Už první potvora byla tak veliká, že mi naskočila husí kůže. Naštěstí se vůbec nehýbala. Někteří z pavouků byli sice zalezlí pod kůrou stromů, z některých byly vidět jen nožičky, ale pár kousků se majestátně nechalo obdivovat návštěvníky. Snažili jsme se tedy něco málo nafotit přes sklo terárií. Pak jsme se nenápadně přifařili k tříčlenné skupince, kterou pan Jeřábek výstavou prováděl. A teď to teprve začalo. Pan Jeřábek totiž otevřel každé druhé terárko, pavouka vyhnal ze skrýše, posvítil na něho baterkou nebo ho prostě z terária vyndal, popř. dával pochovat návštěvníkům. No hrůůůůza. Mně nestály jenom chlupy na rukou, ale i vlasy na hlavě. Ale dozvěděli jsme se i řadu zajímavých věcí. Tak např. největší sklípkan na světě, který byl na výstavě k vidění, dosahuje až 30 cm (včetně nožiček). Zadeček pavouků je velký podle toho, jak jsou nažraní. A tento druh ho může mít velký jako tenisový míček. Co se týče stravy, jsou tito osminožci nenároční. Stačí čerstvá voda, sem tam nějaká kobylka a když zblajznou myš, tak dalšího půl roku už nic nemusí. Jinak se jedná o tvora velmi křehkého - pád na zem obvykle nepřežije. Alergie na pavouka neexistuje, takže je to ideální domácí mazlíček i pro těžké alergiky. A každý pavouk musí být v teráriu sám. Pokud si pořídíte dva a necháte je spolu, do rána tam z nich budete mít jednoho. Množení sklípkanů prý taky není žádná legrace. Někdy stihne samička sníst samečka ještě dřív, než k něčemu dojde. A kde se dá takový krásný pavouček sehnat?

Existují velké burzy, některé u nás, ale lepší je to v Německu. Anebo někteří dobrodruzi vyrážejí na lov do světa. „V Mexiku jsem byl dva dny zavřený, ale např. ve Vietnamu je jim to úplně jedno. Vietnamci totiž, na co přijdou, to sežerou. O Číně nemluvě“, podělil se pan Jeřábek se svými zážitky z chytání sklípkanů.

Komu výstava učarovala, mohl si hned na místě koupit již odrostlé mládě některých druhů sklípkanů. Kdo má hysterický strach z pavouků, můžu ho uklidnit. Pokud by některému vašemu sousedovy takovýto sklípkan utekl, nemusíte se bát, že se začne nekontrolovatelně pářit se všemi pavouky, které potká. Mimo terárium tito pavouci do několika dnů umírají.