NA RADOST, NEBO JE TO ČISTÍRNA?

Sudička u kolébky stála, na Pepu Pondělíka se smála...V pondělí se podělíš, tím že se narodíš, budeš Pondělíkovo dítě... Takhle bych mohl shrnout předzrození Pepy Pondělíka, trumpetisty a prcipála teplické skupiny Radost. A tak jsem měl radost a přišel jsem se podívat na oslavy a pozerať, ako sa kto bavi... Skupiny vyhrávali pro radost, všichni se bavili a nikdo neměl zlost, nikdo se nedávil a nikdo nespolk žádné rybě kost, vždyť hrála hudba pro radost...

Tajný agent, kterého nebudu jmenovat, náš špijón Zdenek Rusín, mi měl předat jisté tajné informace o podivném spiknutí Pepy Pondělíka… Už dlouhodobě tohoto tajného agenta nasazujeme na Pepu Pondělíka. Nyní objevil něco prapodivně spikleneckýho, oslavil své narozeniny né po pondělí, ale záhadně v sobotu, to jest před před pondělím. Otázka Háska zní, kde můj tajný agent zanechal tajné informace. Proto jsem musel pátrat na svoji vlastní pěst.

Abych nebyl nápadný, neboť na Božáku se konalo u příležitosti Pepy Pondělíka pravý popondělíkovský pecheché. Včlenil jsem se čile, v čele do davu a zaposlouchal jsem se do hudby. Prnkali první hráči, Karlos nažhavil svoji basu. Tomáš Kňávis rozdrnčel kytaru, za bicí si sedl požehnaně, nečekaně Čeldner a pak stačilo, aby přiběhl oslavenec a trubka byla na světě.

Když si dali pauzu, abych nebyl nenápadnej, vběhl jsem na pódium a začal jsem recitovot pošukoviny. Vlastně jsem recitoval Radka Háska, já - Jirka Štěpánek - jenom kvůli utajení své mise. Odporná role, být pošuk, ale pro neodhalení jsem musel udělat vše. Opět se sestava vystřídala, ale tu na pódium vběhly FS... Fekál Sortymejšn a Jirka Štěpánek měl radost. Zvlášť když Pepa Pondělík roztančil loutku zmrzačenýho prezidenta Hurvínka (barbaři z radosti mu usekli ruku). Mají štěstí, že Spejblovi se o jejich zločinech nedoneslo.

Co na závěr říci: někdy je dobrý přijít a nenechat si číst z ruky, ale nechat se mile překvapit a pak z toho mít RADOST.