Tony Gatlif: Exil
(25. 02. 05, cine-cafe Silencio. UL)

Předmět mailu: prispevek
Od: .liska.
Datum: 26 Únor 2005, 19:45
Komu: ishy@maudcaffe.net
Priorita: Normální

Dobra, rekli jste si o to sami. Mozna totiz nevite, ze ja chodim z kazde akce k ranu plna dojmu a rada, ale strasne rada, se o ne budu delit prave s vami. Takze vcera jsem navstivila cine-cafe Silencio kvuli promitani filmu Tonyho Gatlifa Exil plna ocekavani, ponevadz jsem mela kulturne tematicky tyden a ve stredu shledla v Aule film Gadjo dilo stejneho rezisera (jiz zmineneho Tonyho Gatlifa:-)Tesila jsem se tak, ze jsem si nesoustredene nechala odcizit zbrusu novou krabicku Startek. Ale ten film me pekne nastval! Jasne, byl plnej paradni arabsky muziky v modernim i klasickem aranzma, v hlavních rolích opět zářili mladí a neobycejni (v konecnem dusledku ale opet krasni) lide a obrazy byly svizne a pestre a malebne... Ale cikansky temperament z Gadjo dilo se logicky zmenil v z burky vykukujici tajemne muslimske oci. Mela jsem to ocekavat. Gatlif se zabyva pro Francouze zrejme aktualnim tematem hledani identity skrze puvod a koreny, ktere jsou pro Alzirany vzdalene (az v Alziru). A tady zacina muj problem, ja na hledani korenu a rodinnych tradic, pripadne pout, zvysoka kaslu. A u cizich lidi dvojnasob. Styskani a dojeti a stastna shledani pro me nemaji silu k naplneni desetiminutove stredometraze, takze o celovecernim filmu se opravdu neda mluvit. Mozna jsem predem mela zduraznit, ze se jedna o muj subjektivni nazor, ale ja se celou dobu trasla nedockavosti, aby ti dva do Alziru dojeli a konecne se nasli. Brr, jeste ze nemam nutkani patrat po svych (jiste taky zajimavych) pribuznych. Jeste bych vas mohla nutit to se mnou prozivat:-) Jinak prijemny den, pusobilo mi poteseni vam psat. Zatim naskle (i porcelane), liska.